Lodní deník ze Seychel – 4. část

22. 7. 2017 – sobota

Je už opravdu čas vyplout! Isle Coco volá a slibované plachtění také. Zvedáme kotvu a s větrem ze zadoboku plachtíme až k národnímu parku Isle Coco. Vítr přes 30 uzlů nám opět trochu komplikuje přistání, a tak přeplouváme jen zhruba 400 metrů k soukromému ostrovu Felicité. I zde je nádherný podmořský život a všichni jej hodnotí jako nejlepší, co na Seychelách viděli. Zůstáváme zde až do pozdního odpoledne. Tomáš vygooglil, že hotelový resort, který máme před sebou, na tomto soukromém ostrově, je druhý nejdražší na Seychelách a jedna noc stojí 4500 dolarů. Kdo sem asi jezdí? Angelina Jolie, tipujeme, a hned dalekohledem sledujeme ženu na pláži. Zbytek diskuzí raději nebudu zveřejňovat :-D. Pomalu je ale čas zvednout kotvu a vrátit se na některý z nočních kotvišť. Posádce se líbí Anse Volbert i žraločí Anse Lazio a nějak se nemůžeme shodnout. Loď už ale mezitím pluje s větrem ze zadoboku příjemných osm uzlů a po levé straně sledujeme La Digue a během dalších 40 minut i východní výběžek Praslinu. Vítr opět sílí, moře se vzdouvá a po příjezdu do Anse Volbert zjišťujeme, že noc by tady nebyla nic klidného. Pokračujeme tedy do velmi dobře kryté žraločí zátoky a těsně před západem slunce házíme kotvu. Ujišťujeme se, že dobře drží, protože i zde nebude v noci úplně klidno. I když zde na Seychelách prší nebo vane vítr, je příjemně teplo. Nepotřebujete tedy prakticky nic jiného než zásobu triček, kraťasů, sukní či šatů. Teprve ve chvíli, kdy píši tento deník, jsem si po setmění vzal triko s dlouhým rukávem, a to poprvé za celou plavbu.

V kuchyni už se opět realizuje část posádky a k večeři připravují krevetové rizoto i čerstvou zeleninu.

Všichni jsou dnes vyčerpaní, a tak si někdo čte, děti hrají hry a já píšu deník.

23. 7. 2017 – neděle

Ranní rituál už má celá posádka zaběhlý a většinou jen děti vstávají, jak se jim zamane. Ale to je v pořádku, mají přece prázdniny. Dnes je ale trochu popoháním, protože jsme se večer domluvili, že doplujeme před polednem do Baie St. Anne, kde má hlavní základnu Dream Yacht Charter a uděláme si výlet do národního parku Vallee de Mai. V tomto chráněném území je charakteristický výskyt palmy Lodoicea seychelská, která má největší semeno ze všech rostlin na světě a spousty dalších zajímavých rostlin. Lodoicea je vlastně druh kokosové palmy. Kokos pak vypadá jako ženské pozadí. 😀

Než vyplujeme, nám opět chvíli trvá, čekám, než se jeden po druhém vzbudí, v klidu nasnídají a uklidíme loď. Nějak čuchám vítr a vlny ve vzduchu :-). Taky že jo. Místní předpověď počasí velmi spolehlivě neseděla prakticky téměř ani jeden den, vyjma dvou. Na vítr okolo 40 uzlů už jsme zvyklí, a vlny? No, trochu to házelo, voda lítala, ale trochu adrenalinu neuškodí a špatně nikomu nebylo.

I u přístavního mola se to slušně vlní, o čemž nás po telefonu informuje manažer mariny, jak se jachtařskému přístavu říká, avšak přistáváme bez větších komplikací. Obědváme na palubě, co lednice dá, protože náš čas na této báječné dovolené se krátí a je potřeba dojíst to kvantum, co chladnička ještě nabízí. Posádku nakonec instruuji co a jak a taxíkem je nechávám odjet na prohlídku národního parku i následně užít si poslední hodiny na pláži tohoto výjimečného ostrova Praslin. Je potřeba trochu připravit loď na check-out, tedy předání lodi a vyřídit nezbytné formality v kanceláři, což připadá do práce kapitána.

Posádka se se západem slunce vrací z výletu a ihned se vrhá na přípravu poslední večeře na lodi. I když byl původní plán jít společně do restaurace, děti dávají přednost výrobě „českých“ knedlíků z prášku a nakonec se do té patlanice zapojuje celá posádka. Máša sehnala hotovou svíčkovou a tu je také potřeba sníst. No, posuďte sami z fotek. Nebylo to výjimečné si dát na Seychelách svíčkou s knedlíkem? Možná ano, možná ne, nicméně tuto posádku to v kuchyni vyloženě bavilo, a tak mnohem více než jiní volili přípravu jídla na palubě oproti návštěvám restaurace. Na každém je volba dobrovolná. Kdo chce, může si dopředu domluvit i třeba hostesku, která pak jídlo připravuje, servíruje i uklízí loď a kajuty.

Večer je téměř u konce a ráno nás čeká brzké vstávání a přesun na letiště. Balíme, a přes to, že opouštíme loď, máme před sebou zítra celý den na Mahé a návštěvu známého přítele, který zde bydlí, a my si definitivní odjezd tedy ještě nepřipouštíme. Jako by to bylo naplánované. Počasí se pomalu kazí, a je tedy čas, abychom „zvedli kotvy“.

24.7.2017 – pondělí

Už po osmé hodině ranní obcházíme malinkou odbavovací halu, respektive otevřenou a zastřešenou část pro odbavování na letech z Praslinu na Mahé a všichni jsou plní očekávání z nadcházejícího letu malinkým letadlem pro 20 osob na ostrov Mahé. A opravdu. Let i vše kolem něj bylo úžasným zážitkem. Výhled ven z letadla stál za to stejně jako otevřená kabina pro cestující dohromady s piloty.

Borek, který nás zde k sobě do domu pozval, pro nás přijíždí na letiště a během 20 minut jsme u něj na residenčním ostrově Eden, ze kterého jsme před deseti dny taktéž vyplouvali. Byl to úchvatný den u našeho hostitele, který nám vyprávěl spoustu zajímavostí o místním životě, lidech. Doteď obdivuji jeho bezmeznou pohostinnost. Kdo měl chuť skočil do bazénu, někteří šli hned pod dům na soukromou pláž, někdo na terase popíjel víno, zkrátka každý si to užil, jak mu bylo libo.

Stále nasáváme tu omamnou atmosféru ostrova, užíváme slunce a větru a začíná nám být už jasné, že tento příběh bude brzy u konce. S Mášou odjíždíme ještě v předstihu na letiště vyřídit upgrade do business třídy, jelikož Turkish Airlines nabízí tuto výhodu těsně před odletem doslova za pár korun. O tom ale více v našem článku zde.

Večeříme na terase už za pološera a na letiště jedeme až doslova na poslední chvíli. No, někteří dokonce až po té poslední chvíli, protože přepážka odbavení už byla zavřená. Borek nám však pomáhá na místě paní z letecké společnosti přemluvit a ta odbavuje nakonec i Tomáše, kterému check-in chyběl a do odletu už zbývalo jen 45 minut. Za chvíli už všichni unaveni po dlouhém dni usedáme do letadla a s dobrou náladou, avšak velmi vyčerpaní odlétáme zpět do Evropy.

Dovolená naší úžasné posádky a opakovaných klientů končí a my jim děkujeme, že cestovali s Umbrellou Holiday s.r.o..

Na palubě lodi, na této tak trochu jiné dovolené, si každý najde to své a domů se vrátíte plni všech možných zážitků. Jedno je ale jasné a s tím se vrátíte všichni! ŽÁDNOU JINOU DOVOLENOU UŽ NEBUDETE CHTÍT A DALŠÍ BUDETE PLÁNOVAT OPĚT NA JACHTĚ.

Rádi vás potkáme u nás v kanceláři a naplánujeme právě tu vaši plavbu, poradíme a vše dopředu probereme.

Team Umbrella Holiday